úterý 24. května 2016

O čem se bude také hovořit? ...

...na květnovém večeru "HOVORů, ovšem..."

Optimistické úvahy členů skupiny „Připadám si jako debil“

Domnívám se, že rozhodně níže psané myšlenky jsou hodny zveřejnění, což tak činím bez jakýchkoliv redakčních korektur. Přednesu je i o květnovém večeru „HOVORY, ovšem...“ 
- viz:  Z D E

Domnívám se, možná že vám, tak jako mě, nejen vykouzlí úsměv na tváři, ale také pomohou v období vaší trudnomyslnosti.
                                                                                                   MW

V práci - jeden z úhlů pohledu - dokum.foto

V práci si stále tak nějak ... připadám jako debil. Vlastně nejen v práci ... a tak mě často napadá otázka: Jsem debil já nebo těm ostatním nějak nerozumím? Když se nad tím zamyslím více, dojdu k tomu, že asi málo naslouchám ... Další fáze je ta, že si řeknu, že naslouchám dost, ale stejně spoustě lidím nerozumím ... takže výsledek je ten, že si stejně nakonec připadám jako debil. Není to lehčí připadat si jako debil hned od začátku?
                                                                                        J.Š.


Za jeden pracovní den mám splnit 5 úkolů. Při plnění prvního mi přibudou 2 další a jeden, co musí být splněn okamžitě. Dodělám první úkol. Začnu druhej. Přibude úkol další. Ten však vyřídím hned. Dodělám úkol č. 2 a jdu na třetí, v tom se přihrnou další 3 a čtvrtý je neodkladný. Vracím se k úkolu 2.. přijde další, který nepočká. Celkem mám již 4 ze včera a 5 nových. Dokončím a jdu na nový úkol a č. 3 posouvám.. Hotovo.. jdu na úkol třetí ze včera. Dodělám. Jdu na nový další úkol. Z toho se vyklubou další věci.. a tak mám v sešitě dnes 14 úkolů.. Včera bylo 5 malých.. Jen víkend mi pomůže redukovat, páč mi přibudou max. 2 nové.. Nikdo po mě toho moc o víkendu nechce. Takže si v pondělí večer připadám jako debil a doufám, že úkoly budou ubývat.. nebo aspoň nepřibývat.

                                                                                        J.K.

Žádné komentáře:

Okomentovat