sobota 25. června 2016

Město hledá svou tvář

Povídání o Jablonci n.N.

- malá ukázka, o čem se také bude hovořit na červnových hovorech 29.června 2016
  
Nevím, jak se říká „nehrál jsem tu kuličky“, takže nemám a ani nemohu mít o našem městě ty znalosti klučičí, ty co se nabývají v dětství, co se „n a ž í v a j í“ v dětství. Tak jedině přeneseně, od kamarádů, známých. Zato zase docela dobře, nejen dík svému původu, ale že jsem kdysi jak se sportem, tak ze zájmu, procestoval velkou část naší republiky, dokážu docela dobře porovnat města vnitro-státní a ta příhraniční, sudetská, ...také česká a tzv.německá...dá se říct.

Teď už 38let žiju tady, v Jablonci n.N. Hned od začátku jsem se tu cítil dobře ze dvou důvodů. Jako synku z Vysočiny mi zdejší klima a kopečky vůbec nečinily potíže a také tzv. německá minulost byla minulostí i mé rodiny. Jen jsem byl z dětství zvyklý na město historické, královské středověké, s gotickými až v základech románskými kostely a velkými náměstími. A to jsem si zde teda musel zvykat.

Přistěhovali jsme se do Mšena. Mechová 19 … druhý blok, druhý vchod, druhé patro, druhá partaj ...jsme byli, tak to tenkrát vyšlo. Bydleli jsme tam deset let a tato část Jablonce se  postupně po čtyřech etapách zcela proměňovala. Odtud jsem zdejší kraj a hlavně město začal poznávat. Ne, Jizerky jsem už znal, několik let jsem jako študák bydlel v Liberci, ale město to až od této doby. Dnes, kdy už mnohému rozumím, jsem pochopil souvislosti i otázky „proč?“ Znám historii, staré fotografie i hostorii míst a rodin, no...žiji tu už skoro těch čtyřicet let, už vím, co tu bylo, co se zbouralo.

Na konci devatenáctého století a začátku dvacátého osud Jablonci opravdu přál. Doba rozkvětu. Co se tu všechno, panečku, v té době postavilo! Avšak právě naopak to bylo po válce, v druhé polovině dvacátého století …a můžu parafrázovat: Co se tu všechno zbouralo? ...vždyť jmenujme jen na co si vzpomenu, mnohé z toho ještě i pamatuju. Jen v centru,  vezměme to od soudu – botanická zahrada, školy Žlutá a Zelená, obchodní dům Eveko, kavárna Koruna, palác Merkur. Prý tu v minulosti fungovalo loutkové divadlo, velký výletní a taneční hostinec Na dobré vodě a … a... však si doplníte. Kdo ví co bude s budovou porodnice, s budovou Internátu v Kokonínské (nad 5.květnem), víme jak dopadlo nové učiliště ve Smetanově ulici, budova Obchodního učiliště u konečné tramvaje a hned naproti naše Městské lázně?! … o Tajvanu nemluvě a nad zachováním ducha Slunečních lázní – při jejich nutné rekonstrukci, se nám tají dech. Vykřiknout se chce "A co Černá Studnice?!" ...teď tam byly Druhé slavnosti té hory. Stav těch hlavních budovo, byl jsem se podívat uvnitř, je tristní. Já vím, já vím … že to sem nepatří, už je to mimo město, ale my všichni víme, že patří!!! Vykřičníků je mnoho, ale otazníků snad ještě víc.

A tak, zdá se mi… po těch devastacích, že už dlouho město hledá svou tvář. Pokusy o jeho přetvoření, můžeme jmenovat – Telecom bývalý ...rádi bychom ho dnes zbourali, OD Jabloň … hm, ani jeden z těch objektů se moc nepovedl. Jabloň už padla a je tu pokus další, s CENTRALem. Leckdo se těší ale, co vím, většina se děsí. No uvidíme, dáme se překvapit, ale tolik betonové hmoty mezi tu naši "secesy"?! Také se lidé obávají o osudy krámů, krámků, obchodů ve městě … kolik jich asi vezme za své, kolik se jich proti této konkurenci udrží? … liberecká Pražská ulice je mementem!!! … jsou názory, že stát to mělo namísto staré Tržnice, tam má být konečná tramvaje, terminál, zase se ale ptám, jak bude zajištěna doprava odtamtud na současné autobusové nádraží, to mají ten kus cesty lidé, a zvláště ty starší, létat.

Těžko soudit, staré vždy musí ustoupit novému. Kdo si ještě vzpomene na staré neutěšené prostranství jatek, když jde za nákupem do tamní skupiny obchodů, a co vím, vesměs si to lidé chválí. Paušalizovat se nedá, jen se ptám, proč se nám ty staré pohlednice, záběry, obrazy líbí jaksi více, nežli současnost. Nechybí nám trošku smyslu pro detail, proporci, vzájemnost míst a staveb. Nechybí nám nějaký odborný městský dohled nad tím, co se ve městě děje? Zdá se mi, že příliš často se k věcem přistupuje způsobem: „To je dobrý, to pro Jablonec stačí!“ … namísto toho, abychom si nejen my, ale i kompetentní místa řekly „To naše město skla a bižuterie, co vytvářelo vkus ženám celého světa, tady u nás musíme dát pozor na každou lavičku, na každý poklop kanálu, hydrant, kandelábr, zábradlí, … o větších stavbách, ať budov tak prostranství, ani nemluvě, ať každej kdo sem přijede, vidí, jaký jsme to tu kabrňáci, jak to dokážem všechno s vkusem pozařídit, udělat!“


Takhle, já si myslím, že by to tu u nás mělo fungovat. A nefunguje-li to tak teď, pak bych Jablonci, tomu našemu městu přál, aby to tak fungovalo v budoucích dalších alespoň stopadesáti letech!

Žádné komentáře:

Okomentovat